SHARPEI KENNEL
| Bluemoon-PeiAlexSáraMíšaGALERIE / GALLERYGUESTBOOKKONTAKT / CONTACT |
Reklama verze Business na WebSnadno.cz |
 NEMOCI
Jako každé psí plemeno, tak i toto plemeno si s sebou nese nějaký ten nešvar. Šarpej není o nic víc náchylný k běžným onemocněním než jiná psí plemena. A není pravdivé vše, co se rádo o šarpejích povídá. Např. jak hrozně trpí se svou problematickou kůží apod. Této ošklivé nálepky se toto plemeno bohužel špatně zbavuje. Já sama jsem věty typu "To je krásný pes, ale mají problémy s kůží, ne?..." slyšela a zodpovídala více než stokrát. Naopak jejich kůže je silná, poranění velmi dobře snáší a výborně se hojí. Každý z našich psů má občas nějaký ten šrám, kousnutí ... a z vlastní zkušenosti musím říct, že jejich kůže má opradvu výbornou regenerační schopnost. Bohužel je toto plemeno zatíženo především dědičnými chorobami. Je tomu tak hlavně proto, že toto plemeno bylo z počátku "rozmnožováno" za použití jedinců příbuzných a hlavně jedinců, kteří byli nositeli dědičných defektů. Proto se stal šarpej častým klientem veterinárních klinik a pro veřejnost krásným leč nemocným psem. Přesto se v dnešní době i u nás šarpejové dožívají vysokého věku. A to jen díky chovatelům, kteří dbají na výběr chovných jedinců a důsledně selektují z chovu jedince, kteří jsou nositeli vad. Chov na jedincích bez průkazu původu zde nebudu vůbec zmiňovat. Každý by měl při pořizování štěňěte vědět, že kvalita a zdraví se v pořizovací ceně jistě odrazí. Ale budoucí majitel by si měl zároveň uvědomit, že bude v budoucnu ušetřen návštěv veterinárních klinik. Mnoho chovatelů se rozhodlo pro import nových jedinců z jiných zemí, kteří jsou v chovu přínosem. Jen díky chovatelům, kteří opravdu rozumně vybírají rodičovský pár, dnes můžeme vidět krásná, zdravá štěňátka, která nám lidem dělají pouze radost a obohacují náš život. Pouze díky chovatelům, kterým není toto plemeno lhostejné a snaží se o odchování kvalitních štěňat a nabídnout tak lidem velmi milého společníka, jakým šarpej bezesporu je, můžeme poděkovat. Je to samozřejmě živý tvor, který jak jsem již zmínila, může mít své nešvary. Proto bych vám ráda přiblížila alespoň několik zdravotních problémů, kterými je toto plemeno nejčastěji postihováno.
OČI Oči psa by měli být čisté, suché, bez výtoku. Po ránu psi obvykle mívají trochu sekretu v koutcích očí, který přes den zaschne a vytvoří ospalky. Sekret nesmí být nazelenalý, hlenovitý, hnisavý, příliš četný po celý den nebo vodnatelný. U psů s problémy s očima by se měli denně jemně otírat koutky očí mulovým čtvercem namočeným v borové vodě nebo kapkami či mastí (Ophtalmoseptonex). Také by se mělo pravidelně čistit okolí očí, aby se nevytvářely slzné cestičky. Entropium a ektropium
Defekty vznikající na víčku oka u psa. Je to stav, kdy dochází ke vtočení víčka v takovém rozsahu, že se srst dostává do kontaktu s rohovkou. Dochází k dráždění rohovky, jejímu zánětu a při dlouhotrvající a neléčení k poškození rohovky. Onemocnění je bolestivé a je doprovázeno silným výtokem z postiženého oka. Entropium – při tomto defektu je víčko obráceno dovnitř oka
Ektropium – tento defekt vzniká z důvodu příliš velkého očního víčka, veliké víčko tvoří kapsu, ve kterém následkem nečistot vznikají záněty   ektropium entropium Takto postižené oči v obou případech slzí. Je nutné sledovat oči již u štěňat. Eventuelně lze provést již u malých štěňat korekci očí pomocí svorek nebo několika stehy. Při vážnějším postižení oka provede odborný veterinární lékař plastiku očních víček (pozor na věk štěněte z důvodu nutnosti celkové anestezie a její zátěž na organismus psa). Budoucí tvar oka závisí na profesionalitě veterinárního lékaře. Přestože po provedené operaci vypadají oči normálně, jsou oba tyto defekty dědičné a tudíž by budoucí jedinec měl být selektován z chovu ! ZUBY
Podobně jako lidé, mají během života dva druhy zubů : mléčný chrup (dentes cecidii) - 28 zubů trvalý chrup (dentes permanentes) – 42 zubů Jednotlivé zuby se liší postavením a funkcí. Mléčné zuby začínají růst kolem tří týdnů věku štěněte. Skládají se symetricky v horní i dolní čelisti ze tří řezáků, jednoho špičáku a tří třenových zubů (premolárů). První třenové zuby a stoličky rostou pouze jako zuby trvalé. Mléčné zuby jsou u psů za trvalé vyměňovány v období mezi 3 - 7 měsícem věku. Trvalý chrup psa pak obsahuje v horní čelisti tři řezáky, jeden špičák, čtyři třenové zuby - premoláry a dvě stoličky - moláry. V dolní čelisti jsou stoličky tři. Podle výměny chrupu je možné přibližně určit stáří psa. Vývoj zubů je ovlivňován plemenem, ale také výživou i péčí majitelů o chrup psího miláčka. U větších plemen dochází k výměně zubů dříve než
u plemen malých. Trvalé zuby jsou větší něž zuby mléčné.
PROŘEZÁVÁNÍ MLÉČNÝCH ZUBŮ: 3 - 5 týdnů - prořezávají se mléčné špičáky (Cd) 4 - 6 týdnů - prořezávají se mléčné řezáky (Id1 - Id3) 5 - 6 týdnů - prořezávají se mléčné třenové zuby - premoláry (Pd2 - Pd4), první premolár (P1) roste pouze jako trvalý zub VÝMĚNA MLÉČNÝCH ZUBŮ ZA TRVALÝ CHRUP: 3 - 5 měsíců - objevují se trvalé řezáky (I1 - I3) 4 - 5 měsíců - objevují se první třenové zuby (P1) a první stoličky (M1) 5 - 6 měsíců - objevují se trvalé druhé až čtvrté třenové zuby (P2 - P4) a druhé stoličky (M2) 5 - 7 měsíců - objevují se trvalé špičáky (C) 6 - 7 měsíců - objevují se třetí stoličky (M3), v tomto věku často nacházíme zdvojené špičáky, tzn. mléčné i trvalé vedle sebe  Podkus
U většiny plemen je standartním a žádoucím skusem skus nůžkový, kdy řezáky spodní čelisti těsně přiléhají za řezáky horní čelist. Podkus je vadná deformace, která vzniká v důsledku zkrácení spodní čelisti. Mírný podkus je kosmetickou záležitostí. Pokud zvíře může normálně přijímat potravu a tekutiny, není třeba tento stav řešit. U podkusů několik centimetů velkých je na zvážení řešení chirurgickým zákrokem na spodní čelisti. Jedná se o dědičný defekt, který se může přenášet přes mnoho generací. Spojením dvou jedinců s tímto defektem s sebou nese postižená štěňata, která nejsou schopna sání mateřského mléka a umírají časně po porodu. Jedinec s tímto postižením by měl být opět selektován z chovu!
  správný - nůžkový skus podkus
HOREČKA ŠARPEJŮ - Syndrom FSF (FAMILIAR SHARPEI FEVER) Projevuje se záchvaty horečky.Teplota se pohybuje mezi 38,5 - 42 C a nastupuje zdánlivě bez příčiny. Pokud pes nemá horečku, nejedná se o FSF. Může se projevit ve kterémkoli věku i u štěněte. Dle studií se však nejčastěji objevuje před ukončením 18. měsíce, ale i u mladších nebo naopak starších psů. Četnost záchvatů se obvykle s věkem snižuje. Horečky trvají 24-36 hodin, poté vymizí. Okolo 53% psů má spolu s horečkou otoky kotníků bolestivé na pohmat. Provázející příznaky mohou být: otok kloubu, neochota k pohybu, zrychlené dýchání, zvracení, průjem. Psi s onemocněním FSF mají abnormálně vysokou klidovou hladinu cytokinu Interleukina-6 (IL-6) . IL-6 má vliv na imunitu a odolnost organismu. Odpovídá za horečky sám, nebo s jinými cytokininy produkuje bílkovinu prudké fáze zánětu (APP- prekursor amyloidu AA). Chronické zvyšování hladin IL-6 a cytokininů přechází do chornického zvýšení APP. APP se produkuje v době procesu zánětu normálně. Ale u zdravého zvířete se hladina těchto bílkovin krátce po úraze nebo nemoci snižuje a toxické zbytky těchto látek se vyplavují pryč z organismu.
AMYLOIDOZA RASY SHAR-PEI - FSS (FAMILIAR SHARPEI SYNDROM)
Amyloidoza se projevuje tehdy, když hladina APP nemůže být z důvodů metabolických defektů snižována, nebo když zvýšená produkce bílkovin překročí možnosti eliminace těchto bílkovin z organismu. Jeho nahromadění vyvolává záchvat nemoci. Amyloid se ukládá do prostoru mezi buňky a do okolí cév různých orgánů srdce, ledviny, konečník aj. a není vyplavovaný z organismu. Projevuje se různě těžkým poškozením orgánů. Někdy je příčina neznámá, jindy je nemoc důsledkem dlouhotrvajících zánětů nebo některých zhoubných onemocnění. Průkaz je možný histologicky po speciálním obarvení vyšetřované tkáně. Léčba je obtížná a nepříliš efektivní. Amyloid může být potvrzen v moči a v krvi. Jeho vlivem dojde
k poškození ledvin, jejich selhávání a následuje smrt psa. FSF je autoimunitní choroba charakteristická nefunkčností normální reakce na zánět.
Dědičnost FSF a amyloidozy u šarpejů: Výzkumy které provedla ISPCA NATIONAL SPECIALTY doktora Jeffa Vidta ukazují, že tato choroba se v populaci šarpejů vyskytuje ve 23-28%. Z výzkumů vyplívá, že nemoc je vyvolávána recesivním autosomálním genem. Heterozygotní nositel může (ale nemusí) dostat záchvat horečky a SFS, ale neumírá předčasně na amyloidozu. Homozygotní zvíře, které obvykle (ale ne 100%) dostane FSF předčasně umírá na amyloidozu. Existují názory, že na rozvoj amyloidozy má vliv i prostředí. Mnoho psů, kteří tvořili základ rasy byl postiženi touto poruchou imunity. Protože všechny linie pochází z té samé, nevelké, genetické skupiny je tento problém celosvětový. Záchvaty horečky jsou vážným ukazatelem, že pes je ohrožen rozvojem amyloidozy a je nutné ho sledovat. Ale ne u všech psů, kteří trpí FSF se tato nemoc vyskytne. Většina seriózních majitelů chovných stanic každoročně kontroluje u svých chovných jedinců laboratorně ledvinné parametry. Jedině tak je opět možné vyřadit rizikové jedince z chovu a tím potlačit přenos těchto nemocí!
|